|
|
Povědomí o rizicích intoxikace paracetamolem v laické a odborné populaci
HAVELKOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce řeší problematiku povědomí o rizicích intoxikace paracetamolem u laické a odborné populace. Paracetamol je velice oblíbený volně prodejný lék. Avšak málokdo si uvědomuje rizika spojená s nesprávným užíváním. Zároveň práce zkoumá znalosti a názory u všeobecných sester v oblasti správného užívání léků s obsahem paracetamolu, edukaci pacientů, a zvyšování kompetencí v preskripci volně prodejných léků. V teoretické části je popsána problematika intoxikace paracetamolem, skupiny léků, ve kterých se paracetamol nachází a v neposlední řadě zvyšování kompetencí již zmíněné preskripce volně prodejných léčiv, a to jak v České republice, tak v zahraničí. Cíle práce byly dosaženy kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Kvantitativní šetření probíhalo formou online dotazníků, které byly určené pro veřejnost. V kvalitativním šetření byl veden polostrukturovaný rozhovor se sestrami pracujícími jak v nemocničním zařízení, tak v ambulatní sféře. Polostrukturovaný rozhovor mapoval znalosti sester v oblasti rizik intoxikace paracetamolem a jejich názory na zvyšování kompetencí v předepisování volně dostupných léků. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že odborná populace (sestry) se dobře orientují v problematice rizik intoxikace paracetamolem. Laická populace sice nezná doporučenou maximální denní dávku paracetamolu, ale zná léčiva, která paracetamol obsahují.
|
|
|
Role sestry ve farmakoterapeutickém týmu
Hašková, Martina ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá současnou farmakoterapeutickou péčí se zaměřením na činnosti, které jsou vykonávány sestrami. Cílem bylo zachytit a zanalyzovat názory a zkušenosti vybraných sester na současné postavení sestry ve farmakoterapeutickém týmu, jaké činnosti zde vykonává a jak tyto týmy fungují. Dalším bodem bylo využití stručné SWOT analýzy ke zhodnocení současného postavení sestry a případné implementace navrhovaných úprav v kompetencích sester. Za účelem získání potřebných dat byly realizovány polostrukturované rozhovory, které byly pro možnost dalšího zpracování nahrávány. Každý rozhovor byl následně přepsán do textového souboru, kdy proběhla primární analýza dat. Rozhovory byly dále analyzovány a za použití metody otevřeného kódování byly dále vydefinovány tři hlavní kategorie se specifickými subkategoriemi a jednotlivými subkódy. O spolupráci byli požádáni vybraní muži i ženy pracující na pozici sestry bez odborného dohledu, kde se dle pracovní anamnézy očekávala významnější zkušenost s danou problematikou. Mezi oslovenými se tedy nacházely sestry s dlouholetou praxí v oboru, často působící ve sféře středního či vyššího managementu. Ve výběru se také zohledňovalo odborné zaměření jedince a typ pracoviště pro využití zkušeností z různých oblastí poskytované sesterské péče. Sestry...
|
|
|
Pravopisné reformy norštiny s důrazem na reformu bokmål v roce 2005
Vedralová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
V diplomové práci se autorka zaobírá problematikou jazykových reforem norštiny, konkrétně formy bokmål, ve 20. století a současnou jazykovou situací. Důraz je kladen na reformu z roku 2005, která je důkladně popsána. Na základě tohoto popisu autorka polemizuje s účinky reformy a předkládá možnosti dalšího vývoje norského pravopisu jak vzhledem k uživatelům jazyka, tak i studentům norštiny jako cizího jazyka. Výsledkem práce je tedy zmapování jazykové situace v Norsku po reformě z roku 2005.
|
|
|
Výživa pacientů na geriatrických odděleních
ARNOŠTOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce nesoucí název Výživa pacientů na geriatrických odděleních je věnována problematice výživy geriatrických pacientů. Teoretická část je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola vysvětluje pojem geriatrický pacient, druhá kapitola se věnuje fyziologickým a biochemickým změnám ve stáří a využití živin ve stáří. Třetí kapitola pojednává o preskripci léků ve stáří, čtvrtá kapitola výživě geriatrických pacientů a pátá kapitola je věnována poruchám výživy ve stáří. Praktická část je rozdělena do dvou částí. První částí je část kvantitativního výzkumu. Výzkum byl proveden ve třech různých nemocnicích na odděleních následné péče, a to pomocí dotazníkového šetření. Otázky v dotazníku se soustředily na spokojenost pacientů se stravováním, na kvalitu a kvantitu stravy a dodržování pitného režimu. Výzkumný soubor tvořili pacienti geriatrických oddělení starší 60 let. V nemocnicích bylo rozdáno 61 dotazníků a jejich celková návratnost byla 100%. Druhá část byla zpracována pomocí jídelníčku, který byl následně vyhodnocen. Týdenní jídelní lístek byl poskytnut od Nemocnice Písek, a.s. Standardní porce v jídelním lístku byly zhodnoceny v programu "Nutriservis Profesional", kde byl proveden propočet energetického příjmu, bílkovin, sacharidů, tuků a vlákniny. Výsledky energetického příjmu a hodnoty živin jídelního lístku byly porovnány s výživovými doporučeními pro obyvatelstvo starší 65 let, výživová doporučení jsou uvedena v literatuře Referenční hodnoty pro příjem živin, 2011. V práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem je zmapovat úroveň stravovaní pacientů na geriatrickém oddělení z hlediska kvantity a kvality stravy. Druhým cílem je zjistit, zdali pacienti geriatrických oddělení dostatečně dodržují pitný režim. Třetím cílem je úroveň spokojenosti geriatrických pacientů se stravováním na odděleních. Strava z hlediska kvantity a kvality je hodnocena optimálně. Dle dotazníkového šetření i vyhodnocení jídelníčku je velikost porcí hlavních jídel nadměrná, ale jídla jsou podávány pouze třikrát denně. Z dotazníkového šetření vyplývá, že více než polovina pacientů sní pouze polovinu porce, tím klesá energetický příjem i přísun živin, proto by podání svačin bylo vhodným řešením. Co se týče kvality stravování, bylo by vhodné jídelníček zpestřit a zařadit potraviny všech pater výživové pyramidy. Pitný režim pacientů je opět hodnocen optimálně. Polovina pacientů pitný režim dodržuje, druhá polovina pacientů dodržování pitného režimu nesplňuje. Možným řešením u těchto pacientů je zvýšená kontrola či doplnění pitného režimu o vlastní nápoje. Polovina respondentů je spokojena se stravováním, druhá polovina respondentů by ráda změnila výslednou chuť pokrmů, problém je především v dochucení pokrmu. Pacienti geriatrických oddělení by uvítali větší informovanost o stravování a úpravě jídel, ale i větší informovanost o jejich možnostech výběru hlavních jídel. Bakalářská práce by mohla být využita pro zpracování informačního materiálu, který by mohl vést k lepšímu povědomí o stravování geriatrických pacientů. Výživa geriatrických pacientů je velmi aktuálním tématem a na její důležitost bychom neměli zapomínat.
|
|
|
Efektivita používání pomůcek pro inkontinentní nemocné v následné péči
MUSILOVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá efektivitou používání pomůcek pro inkontinentní nemocné v následné péči. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Empirická část diplomové práce se realizovala formou kvalitativního výzkumného šetření. Data byla získána na základě dvou obsahově odlišných polostrukturovaných rozhovorů s P/K využívajícími inkontinenční pomůcky předepisované lékařem na poukaz a vrchními a staničními sestrami oddělení následné péče v nemocnici p.o. a nemocnici a.s. Z výsledků kvalitativního šetření vyplynulo, že u obou skupin respondentů jsou z celého sortimentu pomůcek převážně využívány pouze natahovací čí plenkové lepicí kalhotky. U inkontinentních P/K v domácím prostředí jsou důvodem praktičtí lékaři, kteří na základě anamnestických údajů předepisují pouze pomůcky pro nejzávažnější stupeň inkontinence. Na odděleních následné péče je tato situace dána velkým počtem imobilních plně inkontinentních P/K. Výsledky ukazují, že předepisované množství absorpčním pomůcek praktickými lékaři je nedostatečné. Zdaleka nedosahuje množstevních limitů stanovených v dokumentech VZP. Respondenti tak musí vzhledem k nízkým příjmům seniorů vynakládat nemalé částky na inkontinenční pomůcky, které jsou pro ně nezbytné. V nemocnici p.o. je absolutní nedostatek absorpčních pomůcek. Inkontinenční pomůcky jsou zde financovány třemi způsoby. Na Oddělení geriatrie a následné péče 1 a 2 si musí P/K hradit a obstarávat absorpční pomůcky sami. Nemocnice jim poskytne pouze jednorázové podložky a hygienické pomůcky. Důvodem je nízký limit na materiál. Respondenti tento systém financování hodnotí negativně. Zatěžuje P/K i sestry. Pokup P/K absorpční pomůcky nemá, musí pomůcky půjčovat, sepisovat dluhy a následně si brát pomůcky zpět. Často díky tomu vznikají konfliktní situace ze strany rodin. Na těchto odděleních je vyhrazeno pět sociálních lůžek, které P/K umožňují preskripci pomůcek lékařem na poukaz stejně jako nemocným v domácím prostředí. Na Stanici paliativní péče si P/K hradí měsíční poplatek, prostřednictvím kterého jsou jim hrazeny i inkontinenční pomůcky. V nemocnici a.s. na Odděleních následné péče 2 stanice A, B jsou pomůcky plně hrazeny prostřednictvím nemocnice. Disponují zde dostatečným sortimentem i množstvím absorpčních i hygienických pomůcek, díky kterému je možná jejich individualizace.
|
host ::
RSS.